Kolokvium u neznámeho kreténa

Kolokvium u neznámého kreténa. Nazvalo se jedem. Taškaření. Krimplovice a asilační nesnáze, vlídné komponenty jsou zajaty. Neznáš úniku. Řešení je jeden plot. Nejvíc a tyčky, suky a neznámé. Jsou. Přečti si to.

Napsáno v rozhlasu.
Rozbředlé myčky, sezamoví ptáci, krásné nebe. Na stromech jsou fíky a datle, které nikdo nesmí jíst. Donekonečna.
Vítr lehce pofukuje, tak. Bylo to fakt fajn.. V řádcích stromů. Ratolesti, konečné zalklosti u rybníku. Strop. Hloubka. Hrob.
Nečekaně hloupá kost. Nečekaně tupá zlost.
Kdy přišel ten čas, až opustím vlas, ve snaze naslouchat svůj hlas.
Kredenc.
Myslíkova a bedny, vypadají jak kanec se zuby. Hledám obruby. Tanec. Syn se přikoval k posteli a spal, nakonec sral. Mazec. Ho herce! A rád bych se s tebou poradil právě.) A nevím, jak to vlastně myslíš?