Kým jsem

Musela jsem být hrozný člověk
ve svých minulých životech
Odplata drásá kůži
na mých naběhlých rtech
Na těch, jimiž jsem líbávala
každé zákoutí tvého těla
Slané kapky tvé horkosti
I proud tvé nenasytné vášně
Zní to teď asi trochu zvláštně,
když člověk procitá,
oči otevírá
a dveře otevírá
Ty, které nikdy neměl otevřít
Jak bolestné je uvěřit
v něco, co vlastně vůbec není
Vše je jen chvilkové opojení
Zatemnění
Co prostě občas trvá věčně
v srdci hříšníka
Musel to být neodpustitelný hřích,
že mi teď, Bože, ten pocit nedopřeješ
Srážíš mě k zemi, kde nechci být
Všechny ty dveře přede mnou zamykáš
Mučíš mě
Pak se mi směješ
Proč vlastně?
Vždyť mě znáš
Jaký hřích spáchala jsem?
Co provedla jsem v životech minulých?
Za co mě zas a znovu zabíjíš?
Ať udělala jsem cokoli,
ať byla jsem kýmkoli,
kým jsem teď, přece víš...