Byl to krásný tichý den rytíře.

Je to,byl to krásný den,
krásný den,co zažil jsem... .
A s písní a krásou tou,
a s ničím a se vším...tou nádherou,
jenž zem přináší a dává.. .

A v tomto dni,krása a sláva,
nalezla se...a smutek strádal.
Krásný den...co zažil jsem,
to paměť uchová-uchovávat bude.
Předlouhé to věky...navždy.

Kdo by vší tu krásu a slávu,
kdo by jen je mazal z paměti?!
O čem mluvím to nepatří vám vědět,
jen verše zní a srdce a mysl,
ty dvě spojité nádoby...mé paměti!

Dokáží spolu hrát...v souznění,
jedno druhé nic nevyčítá..zní.
Spolu zní v písních ve verších,
jež ústa mluví...a v tichu sní!
Kolik dní takových...dá se zažít!?

Tolik dní burácí...málo jich plyne,
plyne v tichu,písních a verších srdce.
Mysl básníka,srdce bojovníka,čest rytíře,
tak hovoří srdce,mysl a láska...Tvého rytíře.
Byl to...krásný tichý den........lásko.