Známá vesnice

Když známou vesnicí projíždím,
bezpečně poznám ten domek,
ve které učila jsem se milovat.

Přemýšlím,
co vše jsem mohla mít,
čím jsem mohla po jeho boku být.
Možná nebyla bych ženou vřelou,
možná neupoutala bych ho malou Nelou.

Ale když projíždím tou známou vesnicí,
cítím svou lásku z minulosti,
cítím ji i v morku kostí.

Byla důvěřivá a jen naše.
Po dlouhé době o ní píši
...tak trochu možná plaše.