Skříň

Stará skříň co v rohu stála,
často, pohled jsi jí věnovala.
Já tuze zvědavý tenkrát byl,
tak dveře zlehka poodkryl.

Zvláštní vůně se vyvalila.
Nejen nos můj zaplavila.
Všechny smysly jsem paralyzované měl,
na okolní svět v tu chvíli zapomněl.

To Tvé vzpomínky se vyvalily,
místnost celou zaplnily.
Tak skříň prázdná zbyla,
má zvědavost to zavinila.

Ale nelituju,
teď víc Tě znám.
A skříň?
Do té trička, si teď dám.