za oponou

Za oponou

Když zubatá zjeví se, kosou zatřese
a lékař rudou stopku rozsvítí
felčarům snadno padneš do sítí
a jiná struna v duši ozve se.

Každý den, i hodina má cenu zlata.
Nevíš proč a stále někam chvátáš.
Bohatství,sláva, třpyt svůj ztrácí
do let dávných vzpomínky se vrací.

Po lásce zas toužíš, objetí, pohlazení
po tom, co bylo, co nebude - a není
minulost, přítomnost, o sebe se tříští.
nevíš, co přinese den příští.

Do vzpomínek dávných se mysl noří
tam jsou teď všichni přátelé
lásky dávné, i lásky zemřelé.
Poklady vzácné vzpomínky teď tvoří.

Snad každý, když konec života se blíží
na lásky vzpomíná, í duše tíži.
Někdo se neznámá, někdo boha bojí
někdo se uzamkne do básně svoji.

Jalan 2010