Hvězdy prostořeké

Hvězdy prostořeké

Popadaly z nebe hvězdy prostořeké,
Bojím se co o mém bytí poví.
Třeba umlčím je vínem, třeba umlčím je brekem
Co vlastně mohou vědět a co povědět, kdo ví.

Že rum mi chutná hlavně za úsvitu,
Líbám prý krásně, ale málo řekl bych.
Andělům kusovky rozdávám jen tak ze soucitu
Ať si dál klidně stojí u jiných.

Že soudný bývám pouze v liché minuty,
Do kašen čůrám a z louží vodu piju.
Že pod tíhou slov prostě nebudu ohnutý
A v neděli ráno jsem rád, že vůbec žiju.

Když popadají z nebe hvězdy prostořeké
Když bojím se co o mém bytí poví.
Nemlčí po víně. Křičí a ječí vztekem
A já se stydím za to co ví.

Že lítost polykám bez možnosti krás
Kašpara dělám ve smutným triu.
Mlčím když mluvit mám, mluvím zpitý pod obraz
A v neděli ráno jsem rád, že vlastně žiju.

Když popadají z nebe hvězdy prostořeké…