Půlnoční rozmar

Pramínek radosti
proudí si do kosti,
vzpomínka rázná
navzdory argumetům prázdná.

Sen v noci šeptá poselství,
daleké tiché přátelství
vmísí se rozumu v cestu
směřuje k novému městu...

Šeptal jsi pradávné tajemství,
utajené překrásné hájemství,
myšlekny volně tam plynou,
vešketé žaly na místě zhynou.

Jsem šerou nocí zahalena,
hanbou minulosti zahanbena,
leč nadějí posílena
a vírou zocelena.

Krásný obraz maluji během noci,
kdyby to šlo, vstoupila bych, moci,
snem zmámená a opilá rosou,
vstoupím na koberec života nožkou bosou...

Přeji Vám noc plnou lásky,
ať ženy jsou krásky
a mužové plni odvahy
plni mužské rozvahy.