Večer je pro mě druhý ráno

hned teď z fleku skočím do fleku,
a ponořím se. Vypadá jako dehet
Hluboký nádech a pak se utopím v tom černém humoru
každého temného dne
a každé všední noci

jako když čekáš u vývěsky smutečních oznámení
a přitom se směješ do skla
vedle tebe pláče a brečí
pozůstalý
a jeho smutek je tak cizí
je skutečný.


černé kartáče vyschlé na prach
se daly do čištění oblohy
a drhnutí hvězd

prach a špína, co z nich spadla
ti padá do vlasů
ostříhej si je do umyvadla
až zítra neusnu