Ranní rozplynutí

Nový den míchá barvy a noc už jenom vzdychá
celý svět roztáčí se, já potápím se do ticha

do jeho hloubky vpluji úderem vteřiny
matním a vytrácím se, už kráčím se stíny

vykládanou branou jdeme, hrou světel snad do divadla
repríza se tu chystá, hry jež nikdy nenzapadla

chóry tich duní hlavou a smyčce řežou struny
ticho zcela obejme tě, do duše tesá runy

obejme a převáže tě, vsaje tě do nicoty
a projdeš silnou stěnou, za ní není Já ani Ty

rozplyneš se jak pěna, tichem tě vede mnich
vikingšktí nájezdníci plení lyriku Tich

jsi v nich ...