Bačkory, fajfka, křeslo houpací
Bačkory, fajfka, křeslo houpací
Můj život se náhle obrací
na stranu rubovou.
Já nastavoval svoji líc
tak dlouho, několiko let
svodům těch citů její duše.
Můj život však zdá se tryskem kluše
a náhle touha jíti za láskou
zdá se jaksi vyprchala.
A na stolečku s knížkou od Hrabala
mě čeká jenom klidné bdění.
A bez lásky co už tu není
jen brýle, fajfka, křeslo houpací
mě život obrací
na kolej jinou.
Zdá se tajnou, míň pak vinnou.
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Jsi ještě mlaďůčkej,
tak to nevzdávej
na fajfku je dost času,
naslouchej lásky hlasu
13.10.2010 22:05:00 | Kars
sundej bačkory
vstávej ..hned
kolem je krásnej svět
tak nezavírej se
do věže a jdi
hledat krásy citu
03.10.2010 19:32:00 | Mbonita
Tvá básenka je moc hezká, pro mne má trošku nádech smutku, ale nejsi starý na lásku, nejsi starý na nic... fajka, ta Ti zase toliko neuškodí, bačkorky hřejí, když zrovna láska není a křeslo? To jenom večery Ti s knížkou krátí, než láska... láska k Tobě se znovu vrátí. ST!!! za obsah.
03.10.2010 13:37:00 | NikitaNikaT.
Krásné verše a myslím,že Tě z houpacího křesla brzy nějaká láska opět zvedne:)).Ale já si ho chci pořídit a těším se,až budu odpočívat i s láskou k vám všem v modru;)).
03.10.2010 10:48:00 | CULIKATÁ