Lehnu si ..

Lehnu si ..

lehnu si do svých hodin, spustím se do svých dní
a každou bledou můzu obejmu jak poslední
vyskládám do komínku všechny své nepořádky
a šatník doplním si kouskem z nebeské skládky
té která nezná hádky a která nezná zmatky
ta co je víc než sex, jen ta mě volá zpátky
do života, ne do pohádky vede zadními vrátky

střepy deště řežou nudu, šperk nového štěstí
a piercing pro ostudu, než polibek raděj pěstí
a víc než čehokoliv bojí se dobrých zvěstí
ať to stojí co to stojí sebou si cestu klestí
a štěstí je bolestí a víra neřest a zcestí
od centra po předměstí všechny je drží v kleštích
a láska pro lásku je dneska už jenom přepych

smazaný nápis na zdi mezi srdcem a rozumem
napíšu ho znova rtěnkou až už tu nebudem
hledat cestu životem a taky vlastním světem
cesta od vlastních zmatků ta vede jenom střetem
a letem který nezastavíš jinak než kulometem
nových začátků a taky odvážných přehmatů
těch co zachrání tě ze želez starých kolejí
které vedou tvůj vlak stále pomaleji
přímo nikam ...