Sobotní odpoledne

V krbu líně tančí plameny,
já před ním myslím na ženy,
na ty co jsem kdy měl,
snad na žádnou jsem v tom snění nezapomněl.
***
Na pasy útlé i ty plnější,
na méně hezké i ty krásnější,
na záhyby jejich těl,
kde všude jsem je líbat směl,
jak krásné je tohle zasnění,
ještě že city se na světě nemění
a tak miluju je všechny dál,
jsou tu abych jim svůj obdiv vzdal.
***
…abych jejich nálady studoval,
v tom krátkém, zvláštním bytí
kde ony jsou jak křehké luční kvítí,
jen po špičkách chodit,
nedupat.

…pokud chceš se s nimi smát.