Kvílení

a z krve stane se kámen
až dnešek zreziví

pole umře až se zkoseným lánem
do jara pak střízlivý

a z prázdnoty prázdno
poté vyprchá

ty ulehneš na dno
listopad na chvíli žezlo přenechá

a až poslední zrno
půjde taky spát

budeš chtít hodiny zas přesýpat


a pak znovu z hlíny začnou růst
dětská znamení

myšlenka však pupeny
v květy nezmění