O naději

Plamínek,
jiskřička naděje ulpěla mi na duši.
Škrtla mi v dlaních a modře zazářila.
Nedala se ale chytit.
Byla tak maličká,
že mi z dlaní uklouzla.
Škrtla ale druhá.
Běžela jsem za ní,
ale byla pryč.

Smutně jsem sklopila oči a odešla.
Najednou cítím,
jak mi vběhla do kapsy.
Snům nevěřím…
Sedla jsem si na trávu a nemohla se probudit.

Ta jiskřička tam ale stále byla a hřála mou duši.
Uskočila jsem a zjistila, že nespím.
Opatrně jsem sáhla do kapsy a vytáhla ji,
abych se přesvědčila, že ji mám.
Ona neutekla.
Smála se na mě a já na ni.
Měla jsem naději v dlaních a byla konečně šťastná.