SAMOMLUVA

SAMOMLUVA

Anotace: Ten den z rukou smyj, ten den už je mrtvý!! "Nevyslyšená slova se rozplývají v prach, jenž vyslechli mou samomluvu!"

Sbírka: Mé výtvory

------------------
Mezi hvězdy jsem ponořená,
do života přichází nová víra,
já už víčka zavírám,
přesto stále procitám..

Stojím opodál,
stojím na prahu,
život uniká
nahoru a dolu..

Už dlouhá léta stojím na ostrově svém, uprostřed oceánu.
Sedím jako u zpovědi v koutě bíle sněhovém, bránit se - to už nedovedu.

Nikdo neví, kde v noci bloudím.
Nikdo neví, kde jsem - ani já to netuším.
Hledám vysvobození,
jen ta muzika s tichem soupeří,
má jistota mizí,
ta černá jí tak sluší..

Stále čeká, je snad prokletá?
Jen za stíny je skrytá, tak vzdálená se zdá.
Jak síly dodává. - Tak vše zhasni. - Je slepá!

Podlaha se pod tvýma nohama prolomí,
můj život, jakoby ho psal někdo jiný.
Být do sebe uzavřená, ani hvězdy nepotkávám,
jen stopy krve zanechávám..

Když je noc a ty stále jen sníš,
ale těm snům stejně nevěříš,
tak vnitřní samotě jsi odsouzen - cítíš se jako vězeň..

Jak být sama sebou, ale přitom nebýt sama?
Ty to víš, ale nic nevyřešíš.
Jsi svého osudu figurkou, jsi temná jako tma.
Dnes jen lhostejnost cítíš, zase hlavu do dlaní skláníš..

Mosty padající a vítr se zvedá,
vlaky se ztrácejí a chlad proniká,
za okny mrholí a snaha marná - ona mizí, v tom kočáru bez koní, do labyrintu duší, je to mimo dění..

Samota je studí, pořád vše stejné je,
už se neohlíží, rezavé koleje mizí v mlze, neprostoupí skrze..

Bez ní nevidíme inspiraci,
kde jsou krásných veršů plné listy.
Ale dál skládáš větu, topíš se v ní,
jako srdce zalité v betonu, přesto mezi řádky to vložíš
a tvá báseň zvolna krvácí!!

Popisuju svůj život, s časem soupeřím,
v hlavě mnoho slov, jako důkaz, že žít dál umím!!

Na kousku černého plátna se čas jako jediný posouvá vpřed,
ale je podemletá, včera se líbali a rádi se měli.
Couvat se mi nechce, tak tedy pokládám tiše jednu otázku: "Kdopak jsme my?"
Když dohovořím, tak zmizí euforie..

Vrátit se musíš, fotku hladíš - záře budoucnosti, obraz historie - tam v prázdnotě, svírám jí ve své ruce, chladné stěny nemocnice, umírá v jistotě. Slzy mi tečou, nikdo mě neutěší, okolo tebe nic - pouhých dvacet - už nejsi a stejně tě hledají..
Autor Chicki, 05.10.2010
Přečteno 539x
Tipy 3
Poslední tipující: Skalsky Pavel, Agniezka
ikonkaKomentáře (1)
ikonkaKomentujících (1)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Moc dobře napsané. ST

05.10.2010 16:34:00 | Skalsky Pavel

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel