Řádky na památku

Tichá louka
klidný lán
byl to ale skvělý plán

Slunce zašlo
měsíc svítí
kolem voní luční kvítí

Ozářená měsícem
v ruce láhev s lambruscem
jdu si možná splnit sen

Není nad nádherné bytí
možná jenom dobré pití
dovedlo mě to až sem

Bolest, ticho a už zase
opouští mě v přímé trase
kousek mojí ženské duše

Na památku brázdí mi
pár ran ruku
jsou tam s dalšími

Tyto chvíle jsou mi vzácné
to vždy když moje duše praskne
cosi ve mně tiše zhasne

Proto možná na památku
kreslím na ruku si řádku
tupým střepem loučení