NEBOJÍŠ SE? LŽEŠ!
Anotace: ...byť si to nepřipouštíme, téměř každý má v koutku duše strach ze své vlastní smrti...
spolknu tu protivnou ranní slzu
která mi zavazela v oční jamce
tu maličkou slanost na rtu
kterou políbil stín anděla
nad mojí unavenou hlavou
skryl mě v tmavém koutku
vysoko, jak dopadal bez křídel
a křičel ústy prokletých
umíral s údivem
a když se potkal
se zemskou tvrdostí
seběhli se k němu děti,
které obdivovaly, jak
nádherný je zblízka
... když leží hlavou k zemi
a nikdo nevidí ten zničený
obličej ...
i andělé mají své životy
i andělé umírají v děsu
... a kdo se nebojí smrti,
byť v koutku duše každý, ...
ten se lží se potkává,
i když si to nepřipouští
...a myslí si své...
Přečteno 288x
Tipy 20
Poslední tipující: Bíša, TetaKazi, Mraveneček, Gabrielle, Niky88, Mbonita, jitka.svobodova, malá slečna, labuť, Jiná, ...
Komentáře (2)
Komentujících (2)