Louskání hlav

Sedíš nad propastí,
ořechy loupeš,
skořápka praští,
to lebku svou drtíš,
myšlenky toužíš nalézt,
oříšek padá,
na dno nedohlédneš,
další si bereš,
fuj shnilý je,
zahodíš jej,
orel co kolem letěl,
jadérko chytí,
než ho dožene čas,
o dno se drtí,
chomáček peří tě šimrá pod nosem,
a další ořech jsi upustil,
stejně pevně myšlenku držíš,
přesto v dálce stojí strom
a je obsypán plody jak kvítí,
tak louskej dál,
dokud slunce svítí.