Poděkování

Zrovna dneska bylo mi smutno,
ale přitom nechtělo se psát.

Myslela jsem na toho,
co ještě nedávno říkal,
jak by tolik věcí změnil rád....
...a dnes už to není pravda.

Zkrátka věci se mění a čas plyne.
Dneska je to tak a zítra bude jiné.

Za všechny myšlenky, co si tu píšeme,
za oči, co čtou,za spřízněné duše,
za slova, co dotknou se nás, neznějí jen suše...
za smích,za krásnou hudbu,za dobré přátele,
za krásná místa, která jako bychom viděli už dřív,
za všechno krásné, spojené s pocity,
co někdo vidí jako hřích......

....děkuju za život !

... i když je nám v něm někdy smutno,
stojí za to žít, něco prožít a potom,
až příjde náš čas,jednou...se ctí odejít.