Sedm hodin

v hodinu ranní
kolem jitřenky
krouží klece
s dětskými ručičkami
střílejí si ze spáčů
mluví skrz mřížky
nadělají příliš povyku
bez mnoha efektů
v hodinu další
bez spánku bez únavy
se srdcem bez hrudi
buší do vyjmutých žeber
otřesy srdečního tepu
jako stepař s nalakovanými
stepařskými botami
s protézami, které klapou
jako mlýnská kola,
ve stereotypu dřívějška
do dnešních časů
mlýnů a mlynářek,
které pod sukněmi schovávají
žlučníkové kameny
a příliš je to nebolí,
i když těžké to někdy je
a mlýny jsou rozebrány
s vnitřnostmi místností
v třetí hodinu
zamilují si slečny
strašáka bez duše
všude plno zelí,
kde stojí jako tělo bez duše
protože duši skutečně postrádá
jenom výraz ve tváři
mluví o tom, kdo jej postavil
jaké manýry k tomu vedly člověka,
který strašil panákem
s úšklebkem chromého vraha
s rukama ve tvaru křížku
rušitele zelných lánů,
je to modla chudých venkovanů
a zaběhnutí vlci z kopců
trénují výpady na tyto strašáky
jako na lidi, i když
by ublížili třeba jen lhářům,
kteří falešně kladou slova
do řady a poté si stojí za
svým křivým počínáním
v neupřímném nepřátelském
úsměvu, jen na oko přátelském
ve čtvrtou hodinu
střídají se ženy a muži
v ustavičné práci
v továrnách na výrobu nápadů
a kdo vymyslí kudy z nudy
je odměněn slavnou pusou
žabáka a čeká v zázrak,
zda princ či princezna
(v závislosti na pohlaví)
jej zahrne pohádkovým životem
v pátou hodinu
myslí si lovci upírů
na pořádné zuby,
kterými vysají
krvavé skvrny
v pokojích vína,
aby čisto bylo
v šestou hodinu
se někomu zdál sen
o podivných figurkách goril,
které očima s červenými paprsky
jako příbuzní mořských medúz
s kšticí plnou hadů
nechali zkamenět všechny
viníky, kteří tancovali
na takty výstřelů
z hlučných brokovnic
ti nevinní netancovali
tyto kruté tance
v sedmou hodinu
sedm statečných
v převlecích žebráků
vpalovali do tváří
rychlé spravedlivé pěsti
a nebáli se popálenin