Cožpak to nechápeš?

Cožpak to nechápeš?

Snad již po sté tu mlčky stojím,
sama, nepochopena, slzy roním.
Nenávidím ji, cožpak to nechápeš?
Očividně ne, když se po ní zas sápeš.

Jako vždy pro kousek těla
malé zázraky jsem neviděla.
Pravda je krutá, proto všichni mlčí,
bezostyšně brousí své drápky vlčí.

Perutě na křídlech andělů víří prach,
já kráčím cestou jako v mrákotách.
Kam mě jen nohy zavedou? Pověz kam?
Je tamhle světýlko naděje? Realita či klam?

Kdo ví…