až zas zakreješ si oči
až zas zakreješ si oči
Anotace: zakrejvání očí a hádání byla moje oblíbená hra, nevím ani proč. hrávala ji se mnou mamka. takže jí za všechno víc než se vejde do slov.
a hádáš vrásky kolem nich
co ti za každý přání,
za každej sen
střepem škrtal čas
a hádáš kolik dneska
najdeš bílejch vlasů
a že žas budeš ptát se:
„mám se obarvit?“
i když to nikdy neuděláš
a hádáš prasklej koutek
jak malou stopku jeřabin
co napadaly do sněhu
a hádáš: “seš to ty?“
já vím,že řekneš:
„jak se pořád máš?“
a já zas: “dobře mami“
i kdyby mi bylo stokrát hůř
dlaněma přikreješ mi oči
tu hru,co jsem měl malej rád
a hádám z těch drsnejch
popraskanejch stránek knih
po čem dnes voněj
a v tý tmě pohřeje
zas to bezpečí,
kam jsem utíkal
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Tak ti nevím kulíšku, nejdřív jsem ti napsala první povídání a pak šla k tobě počíst...nějak tuším, že jsem ti mohla kápnout do noty...děkuju za milé kom.
13.01.2006 12:19:00 | Hančí
...ach ju, to je tak nádherný, tolik lásky jde s tvých slovíček a ty se mi nějak třou o srdíčko a z něj teď ukapávají slzičky...to ten čas, jak mění tvář...i tvář mojí maminky...
je pěkný, že sis vzpomněl po tolika letech na tuhle hru...
11.01.2006 15:52:00 | Markét
Po zádech přeběhl mi
pocit tolik moc známý...
a někde dávno slyším
i sebe: "To jsi ty, mami..."
Spousta lásky z tvých řádků dýchá...
a voní... :o)
11.01.2006 14:31:00 | Cecilka