... ve stébélkách a vlasaté rose

brzký déšť
ošemetný milenec
pozdní noci
utajen všem
jen ona
vlhká v hloubi
a poté
vidno porodí
v předjitřních bolestech
jež roztrhnou ji
na mraky a déšť

---

hltej ženo
do dna den
máš-li temno v duši
polykej vůně onoho deště
ať neroztrhne hrdlo
licoměrný chtíč
a poté
podobna noci
otevři své hloubi
splyň s krůpějí
steklé ze stěn
vysýchavé studnice

---

ó Bože
zurčivější vod
ta žena
klesne
do vlasaté rosy
v stébélka
zaplétá paprsky a barvy duh
a poté
plna brzkého deště usíná
a probouzí se do zasnění