Jak zařídit, aby vás poslouchali?
Jak zařídit, aby vás poslouchali?
Světla v oknech pohasínají,
šeptáte do ticha,
lidem, kteří vás nevnímají,
a mají vás za slabocha.
Jeden kousek čokolády,
nasycený jedem,
jenom kousek marmelády,
napuštěný rohypnolem.
Celé ruce od hlíny,
rozedrané prsty,
žádný pocit viny,
jáma černá jako peklo.
Začátek je v nedohlednu,
sedíte a mluvíte,
konec, ten teprve nastal,
a konečně mluvíte
a víte, že teď už vás poslouchají..
šeptáte do ticha,
lidem, kteří vás nevnímají,
a mají vás za slabocha.
Jeden kousek čokolády,
nasycený jedem,
jenom kousek marmelády,
napuštěný rohypnolem.
Celé ruce od hlíny,
rozedrané prsty,
žádný pocit viny,
jáma černá jako peklo.
Začátek je v nedohlednu,
sedíte a mluvíte,
konec, ten teprve nastal,
a konečně mluvíte
a víte, že teď už vás poslouchají..
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
když je to blamáž, tak to nečti...
17.10.2010 21:21:00 | Haminka
Nemohu dát ani body
a teze KiWi o výborné básni je víc mimo,
než-li báseň samá!
Život může mít vzhled vysoké hroudy
a chceš-li, by Tě někdo poslouchal,
pak řekni mu to přímo..
Tohle, cos napsala, je jedna velká blamáž!!
A kdo napíše jiný názor, tak ten by jenom lhal...
17.10.2010 09:17:00 | šuměnka
Silné a nešťastné řešení,aby nám někdo naslouchal a přesto je to výborná báseň./bohužel to tak bývá/
16.10.2010 10:19:00 | Sweet KiWi