Stáří
Stáří
Anotace: Včera, když jsem jela po poledni do práce, jsem je uviděla a zamávala na pozdrav.Kývali na mě, ať se za nimi stavím a........ vyslechla jsem jeden příběh.....snad i Vás trochu chytne za srdíčko, tak jako mě.
prohodí spolu jen pár vět,
z lavičky pozorují svět.
Opřeni o hůlky,
na mládí vzpomínají,
jak dlouho se vlastně znají?
Šedesát let to bude,
kdy své srdce spojily,
žít v dobrém i zlém v kostele si slíbili.
Osm dětí spolu měli,
všechny řádně vychovali,
Vždy děkovali Pánubohu, že jsou zdrávi, spolu.
Byli doby těžké,
děda za vlast se bil,
po válce do dolů byl zahnán a ... přežil.
Při vzpomínkách na ty časy,
oči zalijí se slzami,
tenkrát i děti o rodinu starat se musely.
Dnes okolo prarodičů,
vnoučata a pravnučci se točí
štěstím a láskou k dětem, vlhnou jejich oči.
…........U chaloupky na lavičce
sedí spolu za sluníčka,
za ruce se drží dědeček a babička........
Komentáře (10)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
Tak tohle mi připomnělo scénu divadla "U hasičů"
/byla jen trochu vtipnější, tedy spíš o dost
pod názvem "Já jsem Herbert" - všem doporučuji!!
Je dialog to dvou, když vzpomínky si po svém malují
a nebo z cesty původní uhnou si na most!
prostě je poutavá ta myšlenka a zámek bez klíčů...
19.10.2010 11:32:00 | šuměnka
Krásně jsi o nich Tamarko napsala,na chvíli jsem je též zahlédla a zamávala jim...ST
15.10.2010 11:20:00 | střelkyně1
Krásné Tamarko,takové příběhy za srdíčko chytnou vždy.Je krásné,že60let strávili ruku v ruce a přeji,ať ještě dlouho takto v lásce a zdraví žijí.
15.10.2010 09:50:00 | CULIKATÁ