Puberta

Každý den se sebe samotné ptám,
je to takhle dobře?
pozoruji se jak vypadám
co takhle oční stíny, modře?


Jakoby na mně někomu záleželo,
vždyť vypadám hrozně
sebevědomí mne opustilo,
připadám si nemožně...

V mnoha směrech rozvíjím svou tvořivost
sport,brigáda,psaní,kamarádi a škola,
co z toho považuji za přednost?

Někdy je mi fajn, chvíli zas zmocní se mi depka
přemýšlím o tom, jaké to bude až klepne mě pepka?
Všechno vnímám rychle a jinak,
nedočkavými myšlenkami, co přijde pak?

Mívám pochybnosti,
zachovala jsem se správně?
uvažuji o mém rozhodnutí,
která učinila jsem záměrně?

Svoje chování chci mít vždycky pod kontrolou
ale nezvládám to...
proč právě ty zamotal si mou hlavou?
a řekl mi to...

Nemůžeš za to,
i když já nechápu to,
tohle že je ta chemie?
Která se mezi námi rozpije?

Zvláštními názory oplývám,
je to tím, že dospívám?
Někdy se všemu raději straním,
poddávám se hudbě a melodiím.

Toužím po samotě,
někdy po přízni přátel
mám chuť osamostatnit se,
takhle zní puberty ortel?

Samá změna, náladovost a snění
psát hloupá slova a nic neznamenat
čím to je, že mám takové myšlení
dosáhnout svých cílů a v tomhle se vyznamenat.

Komu ale dát za vinu,?
za všechno dění, které teď prožívám
Snad svému okolí či obvinit rodinu?
Je to jak hádanka a hlavolam.

Takhle funguje vývoj osobnosti
zkoumat na sobě podrobnosti
takhle vypadá puberta
zahrává si jak ruleta!