Ráno

Jsi všechno a nic
možná že tohle je víc
Jsi prach co do nebe spad
a já jsem iluzorní
Jsi moje spása
když nad krbem se shíbá soumrak
Do listí zašustí si moje povzdechnutí
Na patře tíží něha
a soudcům bude běda
až napadne sníh
Zabřednem bez přestání
pod lupu marnotratných
Zrcadlem do mezisvětů
hádáme štěstí z dlaní
bezzubých vyvrhelů
Však hledat lásku v srdci
hned nás nenapadne
Musíme dál
na obzor nevzpomenout
a padnout do vln snění
Zas přijde usínání
do oken slunce pere
svítání v nedohlednu
Přes mrtvoly se dere
obludná hříšná víra
hltá doušek z dekoltu
Zas nemám nikde stání
když lov je neúspěšný
Stojím zas na kolejích
neznám jízdní řád
Vím jen že kousek dál
už vůbec nic není
Tak uchopit okamžik
a čmárat po vodě
na přízračné bárce
překlopených zívání
Zas vybere si daň
má vnitřní nevolnost
se pomalu obrací v popel
Přesnídání vleče svůj úděl
jak stonožka za sklem
Mlha mi nemůže zakrýt výhled
do peřin pod slupkou díkůvzdání
Neslyšíš klekání?

pak po nás potopa!