Upíří....

Po celá staletí,
Cítím tvou vůni….
Jako omámený,
Schovávám hlavu do dlaní….

Jsi pokaždé jinde,
Ztrácíš se mi…
A přesto
k tobě vždy najdu cestu…

Tvá krev,
Mě k sobě volá…
Křičí už zdálky.
A já se bráním už celá staletí..

Můj život je jako sen,
Spolčený se stínem…
A tvá krev,
Je můj maják, když pluji tmavou cestou….

Chladný jak kámen,
Přesto jsem král nočních šelem…
Bavím se,
Nad tím, co jiní tak snadno odsoudili….

A Přesto mi chybí,
Ranní svit…
A všechny ty starosti,
Co tento svět obnáší…

Mým prokletím,
I mou radostí….
Je jen krev,
Co mě k sobě poutá a volá….

Jen ty mi unikáš,
Proplouváš mi mezi prsty….
Tak snadno,
Až jsem zoufale šílený….

Miluji tu vůni,
Tvé krve…
Která mě omámí,
A nutí k hysterii….

A přesto jsem rád….rád, že mi unikáš….