NAPOSLED

NAPOSLED

Dnes neotevřu návštěvám
já se svým smutkem chci být sám
plamenů svíček se tiše ptám -
odkud jsem přišel a kam nyní odejít mám?

Vše, co válka vzala mi,
je už dávno daleko za námi,
přesto modlím se k nebi nad námi -
mír, pokoj a klid se všemi vámi.

Ořechové bábovky,
Vánoce, šulky a oplatky,
jablíčko červené, to z mojí zahrádky,
všem milým u stolu, rozkrojím na plátky.

Ruce od jehel a špendlíků
miluji jaro s vůní šeříků.
Léto, když růže mi kvete,
jak překrásně ptáci zpívají, můj ty světe.

Odcházím na podzim,
tančím v kupách listí barevného,
dnes paprsky slunce teplého
naposled zapadly nad knihou žití mého.

Nějak bylo, nějak bude, slyšeli jste, jak říkávám,
co se dá dělat, nic naplat a svatá pravda,
však věřte mi, já navěky měla jsem, mám
a budu vás mít ráda.

Mé lásky, mé děti, mé stesky, mé světy, opatrujte se!