Krásné sny a smutná realita

Proč ta, co se mi o ní každou nocí zdá,
si mě zas tak moc nevšímá.
Proč oheň, co srdce zahřívá
po probuzení vyhasíná.
A můj noční let oblohou
ukončí se z rána.
Sotva udržím se na nohou,
přichází nejedna zrada.
Ti, co na tebe se usmívali,
teď nepříjemně mračí.
Jak kdyby hezké chvíle zklouzávaly
do rozpálené tlamy dračí.
Krátké okamžiky radosti
vystřídá dlouhá starost.
Zažíváš chvíle úzkosti,
další problém ti narost.
V tom dnešním světě šedivém
nezbývá nic než snít.
Chceš nechat starosti na jiném
a dál svou cestou jít.