Nevíme dne, ani hodiny...

Slunce je zdroj,
pod sluncem Země
a na Zemi život.
Život je teplo,
bez slunce peklo
a živáček jediný.
Nevíme dne, ani hodiny...

Teplo dá život,
a Zemi květy,strom...
Květy jsou láskou,
spojením dvou.
Z lásky dvou rodina,
život se zrodí z ní.
Naděje, budoucnost,
a víra v další dny,
nevíme dne ani hodiny...

Už není slunce,
zanikl život.
Už není strom,
a květy se nerodí.
Svět ztichl zimou,
jen lidské vědomí
vesmírem bloudí,
neznajíc dne ani hodiny...

Hledajíc domov, slunce a květiny,
vědomí lidské vesmírný poutník je.
S pamětí dějin života na Zemi,
vypráví o Slunci a daru rodiny.
Sní o své Zemi s vidinou naděje,
že v chladném vesmíru i druhé Slunce je!
A počítá vteřiny, minuty, dny a hodiny,
počítá staletí a vesmírné dějiny...