Osud

Příliš ztracených dnů
a o to více vzdálených snů
život utíká
a ten nezkrotný čas
dobývá se v nás

Snaží se moc v tělo dostat se
Nepouštěj, nepouštěj ho
budeš jen nešťastný se vzpomínkou v dálce

Víš jak ukrutná bolest to je
když tělo tvé už nežije?
A jak ta velká bolest zní
když vše upadá do zapomnění?

Pak zjistíš, co vše už nemáš
jaký život jsi žil
A teď ty do snů druhých se vkrádáš
nemocný a bez sil