Sanitka

Sanitka houkala a ty si byla v ty okamžiky tak šťastná...
Byla si krásná v ty němé okamžiky
a tvoje oči samé bliky,
netuší, kde nastaven je hrot.
Bylas samý šprým a víno přišlo vhod.
Nemělas ani potuchy, že otevírá se ti vchod.
Brána do lepšího světa,
ty netušíš, že tvoje věta...
zůstane nevyřčená...
Ty nevíš, že zbude jen prázno
- bílá stěna,
že už nepřijdeš mezi nás...
Nevíš, že právě tobě přetekla hráz a číš,
jdeš blíž
a nikdo nedokáže zastavit tvoje kroky
- ani já...