Hudebník
Hudebník
Tolik proměnlivá
a přitom tolik stejná,
tak jako obloha
je jejich krása
neobyčejně obyčejná...
Svěřuje nám svá modrá blues...
Tóny jemně hladivé
a vemlouvavě milé,
tak jako hebký sen
je uvnitř cítíme.
Stačí, že o něm víme...
Komentáře (15)
Komentujících (14)
Doporučit
Tisk
Cecilko,
nezměnilas mailík? Přišlo mi chybové hlášení.
Je to zvláštní, že Hančí jsem dneska poslala modré jaro.
Modrá se mi líbí a Tvoje modrá obzvlášť.
12.01.2006 13:19:00 | Anny
Ty musis byt neuveritelna baba .Co sa duse tyka. Aj. Muozme si obcas nieco napisat ?
12.01.2006 13:10:00 | džemo
uuuff...mistr se v komentáři značně odhalil
a tys mu dala nejspíš podnět..milá má!!
mnozí jen bloumají..mnozí hledaj´ svůj cíl
a blues je nesmrtelnost z nitra sama napsaná!!
12.01.2006 12:09:00 | šuměnka
...tady těch Jirků je...
Ba ne, tohle je Belus:
BLUES ZA VLADIMÍRA MAJAKOVSKÉHO
---------------------------------
Bylo to večer
Dole pode mnou zářila Praha
Bylo mi úzko
z tolika světel
Tak jsem se díval na oblohu jestli nebude padat
aspoň jediná hvězda
pošetilá zbytečná plavá a nahá
Když v tom jsem uslyšel hrát blues
na památku velikého sebevraha
Začal to klavír hluboko v basech
blouznilo v horečkách zelené moře
a pak jsem zaslech trubku
jak chroptí, hořce a choře
Krásná
absolutně nerozumná a nerentabilní hudba
Hudba bez naděje na horonář
slyšíte? Hudba
jako teplý vítr
nad tělem vojáka padlého ve zbytečné válce
jako rosa co mu padá na hlavu
zatímco světélkují v dálce
velrybí oči přístavů
Slyšíte ? Zpocené prsty
začínají
Chórus o zakouřených sálech
o bílých, prašných cestách
o letech heroinu a smutku
o letech hladu vyhazovů a naděje
o dívce z Alabamy
o dětech z Littlea Rocku
Trubka hraje vysokým tonem jiskří
závěje
vteřin dnů a roků
Teď pauza než začne basa
jen malá chvíle tak akorát
na jeden tulipán
naklánějící se ke mně
nadechnutí trumpetisty a swingující rytmus země
To dělá ta trubka
a krev
a pot
Zlaté trumpety
v nebi nad Jerichem
To je blues
Pierot
do prachu cesty přitisk se rozstříleným břichem
Kdo ví v kterém to bylo roce
To je blues
Snad se to dozvíš v příští sloce
Několik Múz
na Střeleckém ostrově
nabízí talent režisérům
Gruzínsky koňak chitin.
a idioti-odporné sérum
proti žití
Holky moje krásny!
s hnědejma očima namalovaný, rusovlasý
Takhle to za krk chytí
a zmáčkne
a strhne hlavu dozadu
.....
Co já vám mohu vyčítat
Já se vás taky málokdy
prosím o radu
a stejně by jste mne neslyšely
neboť zatímco baleťáci unylí a útlobocí
mrkají na mne a zvou mne ke stolu
z magnetofonu letí
Líbej...Darling Dnešní noci
v dvanácti taktech
rockn rollu
To není život To není jazz
Život to jsou pekařská auta v ranní mlze
a ruce odřené a unavené
bez nároku na slávu nafoukanejch řečí
a jazz, je doktor který léčí smutek a strach
a jiné řezné rány
horkým železem lihem a solí
To je ta trubka
která ve tmě naříkavě vypráví:
Bylo to v den kdy v Arles sváželi z polí
Vincent van Gogh pořezány sluncem
z kavárny vyběh celý krvavý
a zastavil se na malou chvíli
Počítal
kolik mu zbývá přátel a kolik let
Významné úsměvy Vidíte je potrhlej šílí..
Ta chvíle stačila
Zhoupnul se svět
Je to vždycky taková malá chvíle
Tak akorát
na jeden tulipán
Takové sólo ve vytřískané hospodě o čtvrté k ránu
Sólo pro život
obehraný ze všech stran
Takové sólo
za poslední šesták
Jen malá chvíle - na jeden tulipán.
Smutný gladiátor šel po Něvské a naposledy ho urazil měšťák
Všichni přátelé měli v tu chvíli něco na práci
Bylo to v dubnu Po nábřeží se točil vítr jako štěsLí
nelidskou upřímností
koktaly svoji soustrast ubrečené dlažební kostky
Ten den šel naposledy po bulváru v dešti
Vladimír Majakovskij..
12.01.2006 10:40:00 | JirkaS
Blues .... které na duši hladí.
Blues .... jenž k přemýšlení svádí.
Blues .... za krásu veršů ocenění.
Blues .... co do modra má zabarvení.
12.01.2006 09:34:00 | Mourek
Ty uličnice...od 2. vyrábím kalkulace a nemám čas...a teď jsi mi vehnala slzičky do očí a to jsem neplačící tvor...
12.01.2006 08:53:00 | Hančí
Je krásná, něčím je mi hrozně blízká, něčím se mě milé dotýká a oslovuje
12.01.2006 08:12:00 | Skalnička