Rytíři s pa-rukou

Přijíždí rytíř na bílém koni,
a Persil v ruce na špínu z cest,
jede tu dnes a projel i v loni,
s pa-rukou vítězně zaťatou v pěst.


V tom trysku ulicí, temnotou ticha,
útočí na spící jež vzdouvá pýcha.
Bez hmotné zbraně, jen v mysli svojí,
někdo se raduje, jiní se bojí.


Re: Ruce si chrání a proto z větru,
utkal si pa-ruku na osm metrů.
Nece být chycen,
zůstane věčný,
chvála Tobě ó jedinečný!

Tajemné roviny zná jeho duše,
ten čistý elegán, patře a sluše...
Co pod tím brněním, co pod tou stuhou,
jen pa-ruka prochází dimenzí druhou.

Z astrálních plání zná mrazy věků,
jen on mi skrz prospast smí podat deku.
Když trochu Persilu foukne mi do dlaní,
Budu se těšit na brzké shledání.

Re: Ruce si chrání a proto z větru,
utkal si pa-ruku na osm metrů.
Nece být chycen,
zůstane věčný,
chvála Tobě ó jedinečný!