Dítko

Dlouze se povídá o jiných lidech
Vše co nás zajímá to na nás zbyde
Krátké jsou noci dny jsou moc dlouhé
Ztrácíme pocit tma na nás padne
Vše se nám zdálo blažený sen
Něco tam stálo pod bambusem
Bylo to malé, tenké a pružné
Vypadalo to mladě vůbec ne mužně
Klamalo očima bylo to dítě
Tak jako pružina natahovalo nitě
Byla to loutka v nejpodivnějším světě
Zámek se otevřel klika se pohla
kdo jen nám zavřel rozbitá okna
dítko se pohlo spod bambusu
aby tu mohlo dostat pusu
bylo to jako v jiném světě
byli jsme vojáci v odvetě
komu se pomstít za co vzít
chci to jen doříct už chci to mít
konec je rychlí ale jen občas
my už jsme zvyklí nejde nám o čas