Pocity dne

V rockové zeměkouli ve mně
vře sopka emocí

V levé polokouli
prohry dětí
V pravé komoře srdce
oranžovožluté společno

Uvnitř tmavomodrá bolest
z Madony
s rohovým průnikem světla
andělské čistoty

a nejlepší hovězí na světě
v tyrkysové náladě
pizzerie pana Mikulky

V řasách strhující hudby
tvrdý pohled něžných not
Šoumen ve věku nejlepší zralosti,
zmrzlinový pohár
se šlehačkou na tužce

a podmínečné vyloučení syna

jako noc a hvězdy
v jednom pekle nebe
mého nového svetru
a očka šály škrtí
sny matky

Jen žena je ve mně šťastná
jako pastelové pruhy
nových obrazů koní
našeho souseda
s boky plamínků jinosti lidství,
které tolik miluji

Náš čtyřlístek
má šest lístků,
roste v kamenité půdě
vzájemných nepochopení
v kraválu slz,
i peřinkách pohlazení

Dnešní večeře
píše básně
ze společných propisek
na obálky tajných přání

a myšlenky zasypané nivou
tikají k času uvolnění,
žádná proč a kdyby,
jen samé teď

Mikrofon duše
chce překřičet
mládí z jedné strany
a profesionalitu z druhé

Vždyť i uvadající květ
chce vonět
přítomností

a voda bez bublinek
se nějak líp tráví

Nevěřím
na moderní kontury
potlesku
Mám ráda smích
bez příkras dýšek
a básně
plné písmenek
připomínajících
pytel blech

Pro mě jsou to
póry člověčenství,
kdo nechápe,
promiňte
můj dnešní polibek
básníkův

Vaše barevná paleta
z jiného světa…