Další procházka Tvým nitrem a tajuplností a bez námitek... prostě si u Tebe "chrochtám" :o))
24.10.2010 10:01:00 | labuť
Levandulko, jsou dny, jež nám osud úmyslně chystá, z někých důvodů, příčin. Tvé dílko mne velice zaujalo, malinko jsem se do něj vžila, ač nebudeš mi to věřit, co vybavilo se mi, byla cesta za Tebou, za Pájou. Ale ta cesta byla příjemná účelová, očekávaná, doufající, touhou očekávaná a věřící... slzy derou se mi do očí, když se dva světy rouzloučí.... Levandulko, cesta ne cesta, láska a víra posiluje, cíl v dohlednu naplňuje náš život... dělá jej bohatší. Mám Tě moc a moc ráda.
23.10.2010 22:24:00 | NikitaNikaT.
... a mimochodem - jsem na to hrdá, když se nerozčiluju, nepláču, nevztekám se...
"Příště mohu být..."
Mohu, protože ani já nejsem dokonalá... takže se také umím rozčílit, plakat, vztekat se... To záleží na mé vnitřní dispozici v den, kdy se setkám s nějakým výkyvem lidskosti...
23.10.2010 22:24:00 | Levandule
Je o skutečném bloudění, které jsem dnes zažila... a přitom jsem byla v tiché pohodě... a přemýšlela o lidech, reakcích... Třeba jsem se špatně vyjádřila. To, o čem píšu, jsem prožila a viděla...
23.10.2010 22:19:00 | Levandule
proc se mi zda,
ze tady nekdo vyhrozuje
a jeste je na to hrdej?
23.10.2010 22:12:00 | Romana Šamanka Ladyloba