Na neviděnou

Nekřehce zachoval jsem se k tobě
mollové smutky duří
kůže prosteskla se v prázdno jež tu dýchám
a doodřela hmatník komorních představ
do alikvótních nedoteků

nečas stéká po hřebeni kropenáče
čekalo se teplo
nejhebčeji vplétané do klína
právě když vítr opřel se do krovů
pod přikrývkou tálo by se

omlouvám se za nebytí
v tvém včerejším žití
dlaně vykřičely
bolest nesevřených okamžiků
v rozlehlé steny

v rozlehlé stěny
chybějící prsty
zpřítomnily nepropletené minuty
a rozkořeněná hloubání
o čarách života

přes odlétnuvší sebechtění
padlé loubí s mrtvou růží
akordy by pro nás zněly
být tu spolu
a za zavřenými víčky
popaměti hrát na lásku
a na neviděnou...