Máj 2009

Byl pozdní večer, první máj,
zlodějíčků plný háj.
Čekali až se sešeří,
neboť světlu nevěří.
Z velké chuti na lup
svědí už je zub.
Večerní máj byl lásky čas,
milenci zapomněli zamknout zas,
svou vilu plnou zlatých růží,
neboť byli posedlí svojí kůží.
Zatímco se muchlovali,
věčnou lásku si slibovali,
zloději kradli,
všechno popadli.
Když milenci do světnice vešli,
zjistili, že o všechno přišli,
svojí vlastní hloupostí,
při provádění něžností
nezajímalo je okolí,
snad je ta ztráta přebolí.
Vždyť byly to jen věci,
co nejsou živé přeci.
Mají ještě sebe,
jak oblaka nebe.
Teď je jim asi nemilo,
Hynku, Viléme, Kamilo !