Lenka

Tvořivá nálada zas obemkla mi šíji
lehnu si na záda a tma se do mě vpíjí
v zastřeném pohledu pár promilí
leskne se v sklence
která se nemýlí

Jen tence
píšu
(o) Lence

Promyslím první řádky ohraných básní, žel
že nedívám se zpátky do tajemství těl
zkouším si vzpomenout na hezká slova
ale vidím jen pohřební věnce
a kulky z olova

A zase znova
píšu
Lence

Já nejsem umělec a nejsem poetik
na tváři ruměnec a v pravé noze tik
schovám se za slzy v nekonvenčních pláčích
možná jsem mladá s nápady v plenkách
a špatnou barvou na maskáčích

Toť krátká báseň o Lenkách

A příště, až se objeví v rukách Lásky směnka
modlete se za mě, ať příjemcem je...

LENKA.