Anotace: Po letech abstinence si kamarád při zvracení na petrských schodech uvědomil, že začal zase lítat v chlastu a ve vší té hrůze, kterou mu jeho závislost přinesla. A o tom to je.
Tak snadné, tak lákavé,
vyplnit přítomnost budoucností vinnou.
Neřešit? Jak bláhové.
Své svědomí navždy neopiješ vinou.
Sami sebe ničiti a ostatní viniti...
Pravdu ať kamarád ve vínu už nehledá,
najdu ji za něj - abstinovat je potřeba ;-)
Ach jo ...ať najde cestu - zpátky do života.
A Tobě ST za to, jak jsi několika slovy řekl vše ... a k tomu napsal ještě více mezi řádky ...
31.10.2010 00:24:00 | Bambulka
jdu jednou skleničkou zapít
ta slova co mi berou dech
a zároven popřát sílu tomu na schodech
29.10.2010 18:01:00 | Divoženka1
Nestojí to za to. Neléčí, nezachraňuje, neřeší. Jen pomalounku ničí a zrańuje. Všechny blízké.
27.10.2010 14:51:00 | Iva Borecká
líbí se mi to (tím nemyslím kamoša a jeho alkoholové excesy) ale ta básnička, je taková kompaktní, bez zbytečnejch slov
25.10.2010 10:07:00 | JA.RO.
Ať sebere všechny síly a zmobilizuje vůli, ten pocit vítězství bude stát za to... já vím, tohle moc snadno říká...
25.10.2010 09:27:00 | labuť
Někdo už tu řekl:
S alkoholem problém nemám.
Mám problém, když ho nemám!
24.10.2010 23:16:00 | Zasr. romantik