Noční můra
Noční můra
Anotace: .....už jen...
ve snech
křičím
topím se
v přetékajícím poháru
tvé zloby
ještě cítím
rány vedené rukou
která měla hladit
bráním se
děsím
touhy ve mně
ublížit
víc
než ty jsi kdy dokázal
ještě jsem nevyhrála
sama nad sebou
ještě se bojím
strachu
díky lásce
mnohem silnější
ale pořád raněná
do hloubi niterných prožitků
nevěděla jsem že to takové bude
že jsi mi ublížil
víc uvnitř
snad pochopíš to
a čas
smyje ti z tváře
sebevědomý úsměv
hlupáka
snad ti někdy odpustím
prozatím
ještě cítím
lhostejnost
a těším se
až budeš stejně cizí
jako jsi býval
v době
kterou bych chtěla vymazat
ze všech stránek své osobnosti
už smím
už jsi dál
než si dokážeš představit
už mě trápí jen ty sny
už jsem se naučila znovu věřit
už jsem byla vyslyšena
už smím
žít
Komentáře (11)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk
Škoda, že jsme tak daleko od sebe... v takovém smutku bys neměla být sama...
12.11.2010 07:39:00 | Levandule
tak tu bych podepsala i já!
je neskutečné, jak jsi popsala, co mnohé z nás prožily...
08.11.2010 12:14:00 | šuměnka
Ne, ještě jsi nevyhrála
nad noční můrou,
ještě Ti bude v noci
stát u hlavy postele,
dokud se ráno neprobudíš
a úplným vědomím,
že už se opravdu
opravdu
opravdu
nevrátí...
02.11.2010 09:44:00 | G.P.
Již vyhrála jsi navenek...
...a zbývá jen boj vnitřní...
Dobliká, jako plamének,
jímž svítí hvězda jitřní.
Vybledne, až slunce zazáří,
ta hvězda, co tě jitří.
Dnes proveď gesto nezbedné:
že štve tě, si s ní vytři!
26.10.2010 11:36:00 | Špáďa
Tvé dílko je hodně upřímné a velmi pocitové, působivé... jistá slůvka, jako bych vyřkla sama... jen bych to já pro sebe dílko směřovala na opačné pohlaví, jež není mojí láskou, ale jen pouhou osobou, které mi fakt líto... Neb lidé, co ublížit chtějí, kteří mají úmysl, jen Bůh ví, co si o nich myslet... já jenom to špatné a ubohost tak nezná mezí, ovšem, jak jsem psala, je mi těchto lidí v jisté podstatě títo. Třebas se jednou probudí a umoudří, třebas taky ne, pak ať ubíjí dál sami sebe...
26.10.2010 11:23:00 | NikitaNikaT.
niterná bolest se nás dlouho drží,
odchází pomalu a po nocích mysl mlží,
i když se zdá, že je to za námi,
stejně se občas vrací a zažírá se do rány...
26.10.2010 08:12:00 | nejsembásník