Mamince

Maminko moje, vím, že tam nahoře to snad uslyšíš...
Trápil jsem Tě ,vím, umřela jsi a já nestačil říct ani promiň.Umřela jsi během měsíce na nemoc,na kterou není lék.Ale nebýt starostí a trápení co jsem způsobil, možná bys ještě žila.Tys do vězení psala každý den a já si toho pořádně nevážil,na pohřeb mě nepustili a já probrečel hodně dlouhý den i noc...Není návratu, vím-je tomu rok a půl a ze mě je také jiný člověk,člověk který na Tebe nikdy nezapomene a budu doufat, že se tam potkáme a já budu moci říci promiň mi to zlobení,maminko moje...