Tvůj den

Bezvládné tělo patří na zem,
na loži jenom zaclání,
krvavé růže změní rázem
chtíč na pouhé poznání.
Pak samota dnů nám vtiskne svoje polibky
a bezbarvý lak máš rázem rozmazaný...
Pryč se všedním ránem,
ani pes tam nechce žít...
Dáš mi svůj margarín?
Prázdno, prázdno a zase prázdno...
jen městský odpad - spousta špíny a svinčíku.
Dáš mi kousnout Pepíku?
Prázdno a samota bez lidí,
dneska máš svůj den...