.....
.....
Anotace: mnoo, dneska se mi zas pokazilo všechno, co vypadalo nadějně, snad příště... ;(
Sama tu teď sedím.
Život shrnut do pár vět,
- z okna smutně hledím.
V hrnku s teplým čajem
zasklená cestička pohledů.
Pocit zbytečnosti a nezájem,
Že nikdy nic nesvedu.
Nechce se smát, ale ani trápit
- jen střípky naděje posbírat.
Přeju se zas na začátek vrátit
a neštěstí svého si nevšímat.
Na černé tabuli bílou křídou
- vepsaná je bezmoc má,
dojem, že lepší dny nepřijdou,
že jsem jenom zbytečná…
V dřevěné lavici s obrázky,
co mapují dění všech,
vadnou slova černovlásky,
vyrývá se tichý vzdech…
má strach . . .(…)
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Ahoj,nejdriv chci podekovat za tve zhodnoceni me basne-potesilo takze dik. Vis je poznat kdo sva slova mysli vazne a kdo ne,ja tem tvym verim ,je videt ze si uprimna a to je spravny. Mej se skvele a jen tak dal at mam co hodnotit.Kejs
17.01.2006 19:06:00 | Kejss
paráda tak to je básen podle mýho vkusu 100 a kdyby šlo víc tak dám víc
15.01.2006 13:12:00 | Pavel Kotrba
i když to tak možná nevypadá, tak lepší dny určitě příjdou, věř tomu, veř, příjdou...
13.01.2006 12:52:00 | D.Angel
Sohlasím s Manikem. Někdy jsou opravdu chvíle, kdy člověk klesne hluboko a neví, jak z teho ven.
13.01.2006 12:07:00 | NikitaNikaT.
Neměj strach. Je spousta lidí, kteří ti pomoužou sezbírat rozbité střípky naděje... Já se k nim přidávám...
12.01.2006 19:58:00 | Manik
smutné chvilky... také je znám... smutné chvilky...proklínám
plná citů...
12.01.2006 18:49:00 | Palička
Život je jako šachovnice, jednou vstoupíš na černé políčko, jindy zase na bílé a cesta k cíli je daleká.
12.01.2006 18:42:00 | Epona