Večerní nostalgie

Kdo jsi,
Ty, jenž na dveře ozvěny
své jméno vyřezáváš?
Co jsi,
Ty, jenž říkáš si čas
a tiše odtikáváš?

Tvůj nebeský vzkaz
přistál na sluneční ranveji
a pán podzimní mráz
zapsal jej do oken.
Snad pujde to snáz,
až listy se zachvějí
pod listopadovou krůpějí
bílých vloček.
Ten den,
kdy pujdeme ven.

...