Nad předměstím...

noc se snáší nad předměstím
jako znavená křídla černých čápů
postavili si hnízda u komínů,
které ční jako varovné prsty
před kázáním mučitele,
jehož si vyžádalo samo podsvětí

. . .

pobledlé ranní světlo
rozlévá se nad předměstím
jako vaječný koňak
s vůní zlobivé rosy,
která kape lučním kobylkám
do radostného cvrkotu

. . .

poledne otevřené
u hladových okének
rozjímá nad předměstím
břichomluvci tráví samohlásky
a nenasytné oči proutníků
protáčí panenky za každou sukní