ZABIJI SVÉ PŘÍŠTÍ VINY

když se láska ztrácí
a hledám pokoj na věšáku
myšlenka vrací
přislib panáku
marnotratné ráno
poslední loučení
mam v duši rozestláno
jen lásky se nemění.....

Pár prázdných gest,
a svoboda v lahvi rumu
oblaka nemůžou to snést
bez rozumu
zaprodaný pocit
může mně skosit
já jen si zazpívám.....

tisíce prázdných rán
a hraje jen měsíc na saxofon
pozdravy nepozvaných vran
poslední smutný tón
samota se k žití naklání
a lásku odveze vlak půlnoční
já se na ní ale už nepodívám....

jdu tichou ulicí
v sobě se usmívám
jen čáry dělící
obraz těla co nedohlídám
rozečtená myšlenka
noc je hloupá milenka....

Můžu kráčet,jsem svůj příští vrah
ukryji vteřinu na drahách
samoty,i neviny
to je možná to jediný
co zbude mně
jak temně
ZABIJI SVÉ PŘÍŠTÍ VINY.....

A pravdu ve víně nekážu
jen lhát si ale zakážu
jen vidím stíny
zabiji své příští viny....